Bures boahtin vahkkui gos sámegiella galgá gullot ja leat oidnosis juohke sajis! Maiddai dán jagi Giellavahkku prográmmas sisdoallá olu nu go earret eará girjepresentašuvnna, duodjekurssa, seminára ja konseartta. Šaddá maid vejolaš oaidnit máinnašuvvon Bååstede dávviriid mat leat máhcahuvvon guovlluide gos oktii ledje vižžojuvvon. Sámi giellavahku ulbmil lea loktet sámegiela stáhtusa, ja máhtu giela ja kultuvrra birra olles servodagas.
Gáivuona giellavahku prográmma lea ovttasbargu gaskkal Giellasiidda, Davvi álbmogiid guovddáža, Gáivuona girjerájo já Riddu Riđu festivála.
Mánnodat golggotmánu 24.b.
Bie. 10-15:
Vuosehus: Eallin Áhkkávákkis ovdal 1940. Báiki: Galleriija Davvi álbmogiid guovddáš
Vuosehus Eallin Áhkkavákkis ovdal 1940. Jan Güettler govaid ja muitalusaid vuođđun lea dokumentašuvdna beaivválaš eallimis Áhkkávákkis ovdal 2. máilmmisoađi, dalle go olbmot vižže návccaid ja eallinláibbi luonddus. Jan Güettler vuosehus sisdoallá govvamateriála jagis 1939, dávviriid Áhkkávákkis ja Májj-Inggá viesus. Eallin Áhkkávákkis lei vuođđuduvvon guoddevaš vuođđoávdnasiid geavaheamis, ja gávppašeapmi attii vejolašvuođa háhkat eará gálvvuid ja ruđa. Güettler materiála govvida juste dan.
Bie. 10-14:
Máhcahuvvon dávviriid vuosehus Bååstede prošeavttas. Báiki: Davvi álbmogiid guovddáš
“Bååstede” prošeavtta bokte leat 24 kulturhistorjjálaš dávvira mat ledje vižžojuvvon guovlluin Návuonas, Gáivuonas, Omasvuonas, Ivgus, Báhcavuonas, Moskovuonas, Romssas ja Beardu-guovllus máhcahuvvon Davvi álbmogiid guovddážii. Dávvirat galget vuosehuvvot bistevaš vuosehusas mii rahppojuvvo jagi 2023, muhto giellavahkkus šaddá vejolaš oaidnit dávviriid ovdal go vuosehuvvot. Dávviriid lea vejolaš oaidnit boares NRK Sámi lanjas.
Disdat golggotmánu 25.b.
Bie. 10-15:
Vuosehus: Eallin Áhkkávákkis ovdal 1940. Báiki: Galleriija Davvi álbmogiid guovddážis
Kursa:
Kursa: Sisteburssa goarrun/– Jorun Løkvold. Dálusvákki skuvlla ohppiid várás
Bie. 18:00
Vuosehusrahpan: Sibarahkka man Jorun Løkvold ja Elle Varsi leaba ráhkadan. Báiki: Dávvi álbmogiid guovddáš. Eaŋkilis guossuheapmi.
Silbarahka lea bivttas man nissonat geavahedje erenomáš dáhpáhusain nugo heajain. Duojárat Jorun Løkvold ja Elle Varsi leaba válljen ealáskahttit dán čáppa biktasa mii ii leat leamašan oidnosis min guovlluin guhkes áigái. Vuosehusa lea vejolaš oaidnit Davvi álbmogiid guovddážis gitta skábmamánu 4.beaivái.
Bie. 18:30
Tor Mikalsen logaldallan: Sámi nammaárbevierut Ivguvuonas - Historjá namaid birra nu go Biggul Ánte, Knut Eva ja Jáku Billá.
Lea guhká leamaš dovddus ahte sámi kultuvrras geavahuvvo eatni dahje áhči namma ovdal olbmo iežas nama(id). Váikko nammaárbevierru lea dábálaš sámi guovlluin, de ii leat vuđolaččat dutkojuvvon dahje dokumenterejuvvon ovdal. Gohčodannamat leat leamašan njálmmálaš fenomenat, ja eai leat bálljo goassege čállojuvvon báhpirii.
Tor Mikalsen lea prošeavttastis geahčadan dárkileabbo sihke sámi árbevirolaš namaid ja duogáža Ivgus. Dán logaldallamis muitala prošeavtta birra ja maid lea gávnnahan barggus.
Kultursállas.
Gaskavahkku golggotmánu 26 b:
Bie. 08:00-10.30
Kursa Sisteburssa goarrun/ -Jorun Løkvold. Olmmáivákki nuoraidskuvlla ohppiid várás.
Girjepresentašuvdna Jens Martin Mienna bokte
Jens Martin Mienna eret Guovdageainnus lea almmuhan olu nuoraid ja mánáidgirjjiid sámegillii. Jagi 2019 almmuhii vuosttáš guovttegielalaš girjji: Nilla ja Ádegáhttu, dán girjepresentašuvnnas boahtá maiddai presenteret njealját girjji dán ráiddus; Nilla ja Ádegáhttu fiervvás. Govva!
Bie. 9-9:45:
Girjepresentašuvdna Jens Martin Mienna bokte
- Olmmáivákki skuvlla ja Goržži mánáidgárddi várás. Báiki: Girjerájus Davvi álbmogiid guovddážis
Bie. 10-15:
Vuosehus: Eallin Áhkkávákkis ovdal 1940. Báiki: Galleriija Davvi álbmogiid guovddážis
Bie. 11:00-11:45
Girjepresentašuvdna Jens Martin Mienna bokte
- Siskkit Gáivuona skuvlla ja Biertavári mánáidgárddi várás. Báiki: Siskkit Gáivuona skuvla
Bie. 11.00-14:00
Báikkálaš biebmu guossuhuvvo lunšan. Báiki: Davvi álbmogiid guovddáš
Lea vejolaš borrat Varramárfi ja “lapplandslåda”.
Bie. 13:00-13:45:
Girjepresentašuvdna Jens Martin Mienna bokte
- Dálusvákki skuvlla ja mánáidgárdi várás. Báiki: Dálusvákki girjerájus
Kursa:
Kursa: Sisteburssa goarrun/ -Jorun Løkvold. Olmmáivákki skuvlla ohppiid várás
Bie. 18-20:
Giella ja duodjegáfedat. Báiki: Verddesiidda Lávkgiettis.
Duorastat golggotmánu 27.b.
Bie. 10-15:
Vuosehus: Eallin Áhkkávákkis ovdal 1940. Báiki: Galleriija Davvi álbmogiid guovddáš
Bie: 10-14:
Máhcahuvvon dávviriid vuosehus Bååstede prošeavttas. Báiki: Davvi álbmogiid guovddáš
Bie 11:00
Filbmavuosehus: Chihiro ilmmiid gaskkas. Nisga’a viesus. Gaskadási– nuoraidskuvllaohppiid várás.
Chichiro ilmmiid gaskkas lea fascineren gehččiid olles máilmmis. Meaštára Hayao Miyazaki ja Studio Ghibli animašuvdnafilmma bokte beassat vuolgit Chihiro fárrui imašlaš máinnasmáilbmái. Filbma vuittii Oscara 2003:s buoremus animašuvdnafilbman. Filbma lea dubbejuvvon davvisámegillii. Skuvlaohppiid várás.
Visningen er et samarbeid med Internašunála Sámi Filbmainstituhtta.
Bearjadat golggotmánu 28.b.
Bie. 9:00-14:30
Seminára: Gáivuona suohkan – 30 jagi sámegiel hálddašanguovllus. Báiki: Davvi álbmogiid guovddáš
Beaiveseminára duogážin lea ahte lea 30 jagi áigi go Gáivuona suohkan šattai oassin sámi hálddašanguovllus. Beaivesemináras lea ruovttoluottageahčastat áigodahkii maŋŋel jagi 1992, muhto semináras bidjat fokusa otná beaivái. Beaiveseminárii lea nuvttá oassálastit, ja lea maiddai nuvttá guossoheapmi. Seminára dulkojuvvo sámegillii ja dárogillii. Beaiveseminára rávdnjejuvvo.
Bie. 10-15
Vuosehus: Eallin Áhkkávákkis ovdal 1940. Báiki: Galleriija Davvi álbmogiid guovddáš
Bie. 21:
Emil Kárlsen lágida konseartta. Báiki: Dávás, Olmmáivákkis
Emil Kárlsen (23) lea mearrasámi artista, musihkkár, lávllačálli, buvttadeaddji ja neavttár Omasvuonas Davvi-Romssas eret. Son čállá ja lávlu davvisámegillii, nuohtalaš vokálain ja poehtalaš sániiguin čuldojuvvon bohraideaddji jietnailbmái.
Juohke beaivvi Giellavahkku oktavuođas almmuhit filbmabihtážiid mat čájehit makkár sávnnjiid dárbbašat go goarut sisteveaskku. Filbmabihtážiid lea vejolaš oaidnit Elle duodji nammasaš Facebooksiiddus (Ovttasbargu gaskkal Prosjektverkstedet nammasaš fitnodaga ja Elle duodji, Sámediggi lea ruhtadan prošeavtta).