Odne bohtet 24 earenoamáš dávvira main lea naná kultuvrralaš árvu min guovlluide, gos dát okti áiggis leat vižžon.
Prošeavtta “Bååstede” bokte lea Davvi álbmogiid guovddáš dál máhcahan 24 dehálaš historjjálaš dávvira, mat okti leat guovddáža doaibmaguovlluin vižžon.
Návvuotna, Gáivuotna, Omasvuotna, Ivgu, Báhccavuotna, Moskavuotna, Romssá- ja Bearduguovlu leat guovddáža doaibmaguovllus. Duogáš prošektii lea ahte 1800- ja 1900 logus vižžoje duháhiid mielde dávvira olles sámis, ja otnážii leat dávvirat vurkkoduvvon Norggá Álbmotmuseas. Dál galget oasit dán vuorkkás máhccat fas sámi museaide.
Museajođiheaddji Kjellaug Isaksen dadjá; “Dát lea historjjálaš beaivi! Dál leat Bååstede dávvirat fas máhccan Sápmái ja Davvi-Romsii. Dán ovdii mii leat bargan logi jagi, ja leat duođaid vuordán dán beaivvi.”
Dehálaš vuolggasadji Bååstede-prošektii lea riekti ieš hálddašit ja gaskkustit min kulturárbbi, iežamet premissaid vuođul. Davvi álbmogiid guovddážis galget dát dávvirat beassat čajehuvvot bisttevaš čajáhusas.
“Dávvirat mat dál bohtet ruoktot galget čajehuvvot buohkaide. Dat galget midjiide veahkkin muitalit min guovlluid sámi historjjá. Čajáhus galgá rahppot 2023 giđásdálvvi” dadjá prošeaktajođiheaddji Henrik Olsen.
Dávvirat mat leat máhccan govvidit dološ mearrasámiid kultuvrra, eallindilálašvuođa ja birgenlági.
Dávvirat mat galget čajehuvvot leat earret eará okta duhpátbursa, Niibi oktan dohpáin, riššagohppu, mearrarátnu, bivdoávvi osiiguin ja čeavrastohkka. Okta hui earenoamáš dávvir lea einnostanávvi mii lea Bassevuovddis vižžon 1750-loguin.
Davvi álbmogiid guovddáža jođiheaddji Svein Leiros lea giitevaš go dehálaš sámi kulturábi máhcahuvvo. Son dadjá “Mii giitit Sámedikki, Norgga álbmotmusea, Historjjálaš musea ja daid eará sámi museaid buori ovttasbarggu ovddas oaččuheamis dávviriid ruoktot.”
