Uncategorized @sa

Lea juovlamánu 1:š beaivi, ja fargga juovllat. Dán jagi ii leat Julian mielas man ge veara, vaikko livččiige juovlaruohtta maid su riegádanbeaivi. Dasgo su ruovttus ii leat nu go láve leat juovlamánus. Ii mihkkege leat nu go láve. Go eadni ja áhčči eaba oro diehtimege makkár beaivi lea, ja obanassiige ahte dál leat fargga juovllat. Dábálaččat láve juovlamánnu buot buoremus áigodat jagis. Son liiko klementiner hádjii, ja bihpporgáhko hádjii, ginttalčuovggaide ja somás adveanta áigodahkii. Muhto dán jagi sis eai šatta juovllat. Juliana stuoraoabbá lea aitto jápmán, ja váhnen guovttos leabba morrašis. Julian ferte birget ieš, visot orro nu váivi – dássážii go deaivvadeaba imašlaš nieiddažin – Hedvigin.

Muohtaoabbá lea hui liekkus morašmuitalus movt lea massit oappá ja illudit go oahpásnuvvá ođđa olbmái, das leat oavdudagut ja albma juovlaillu.

Ođđa juovlaklassihkar

Maja Lunde juovlaromána lea 24 oasis, ja válljejuvvui klassihkkáriin juo almmuhanjagis 2018:s. Das leat čáppa tennjegat maid Lisa Aisato lea sárgon. Girji menestuvai alla lohkkiid loguiguin, ja áviissat jorahedje 6:s birccus.

Bures boahtin vahkkui gos sámegiella galgá gullot ja leat oidnosis juohke sajis! Maiddai dán jagi Giellavahkku prográmmas sisdoallá olu nu go earret eará girjepresentašuvnna, duodjekurssa, seminára ja konseartta. Šaddá maid vejolaš oaidnit máinnašuvvon Bååstede dávviriid mat leat máhcahuvvon guovlluide gos oktii ledje vižžojuvvon.  Sámi giellavahku ulbmil lea loktet sámegiela stáhtusa, ja máhtu giela ja kultuvrra birra olles servodagas. 

Gáivuona giellavahku prográmma lea ovttasbargu gaskkal Giellasiidda, Davvi álbmogiid guovddáža, Gáivuona girjerájo já Riddu Riđu festivála.  

Odne bohtet 24 earenoamáš dávvira main lea naná kultuvrralaš árvu min guovlluide, gos dát okti áiggis leat vižžon.

Prošeavtta “Bååstede” bokte lea Davvi álbmogiid guovddáš dál máhcahan 24 dehálaš historjjálaš dávvira, mat okti leat guovddáža doaibmaguovlluin vižžon.

Návvuotna, Gáivuotna, Omasvuotna, Ivgu, Báhccavuotna, Moskavuotna, Romssá- ja Bearduguovlu leat guovddáža doaibmaguovllus. Duogáš prošektii lea ahte 1800- ja 1900 logus vižžoje duháhiid mielde dávvira olles sámis, ja otnážii leat dávvirat vurkkoduvvon Norggá Álbmotmuseas. Dál galget oasit dán vuorkkás máhccat fas sámi museaide.

Museajođiheaddji Kjellaug Isaksen dadjá; “Dát lea historjjálaš beaivi! Dál leat Bååstede dávvirat fas máhccan Sápmái ja Davvi-Romsii. Dán ovdii mii leat bargan logi jagi, ja leat duođaid vuordán dán beaivvi.”

Dehálaš vuolggasadji Bååstede-prošektii lea riekti ieš hálddašit ja gaskkustit min kulturárbbi, iežamet premissaid vuođul. Davvi álbmogiid guovddážis galget dát dávvirat beassat čajehuvvot bisttevaš čajáhusas.

“Dávvirat mat dál bohtet ruoktot galget čajehuvvot buohkaide. Dat galget midjiide veahkkin muitalit min guovlluid sámi historjjá. Čajáhus galgá rahppot 2023 giđásdálvvi” dadjá prošeaktajođiheaddji Henrik Olsen.

Dávvirat mat leat máhccan govvidit dološ mearrasámiid kultuvrra, eallindilálašvuođa ja birgenlági.

Dávvirat mat galget čajehuvvot leat earret eará okta duhpátbursa, Niibi oktan dohpáin, riššagohppu, mearrarátnu, bivdoávvi osiiguin ja čeavrastohkka. Okta hui earenoamáš dávvir lea einnostanávvi mii lea Bassevuovddis vižžon 1750-loguin.

Davvi álbmogiid guovddáža jođiheaddji Svein Leiros lea giitevaš go dehálaš sámi kulturábi máhcahuvvo. Son dadjá “Mii giitit Sámedikki, Norgga álbmotmusea, Historjjálaš musea ja daid eará sámi museaid buori ovttasbarggu ovddas oaččuheamis dávviriid ruoktot.”

Čajáhus Eallin Áhkkávákkis ovdal 1940. Jan Güettler govaid ja muitalusaid vuođđun. Jan Guettler govaid vuođul lea dokumenterjuvvon makkár eallin Áhkkávákkis lei ovdal 2. Máilmmisoađi, go olbmot vižže máhtu ja birgejumi luonddus. Čajáhus lea ráhkaduvvon ovttas Jan Güettler goaviguin 1939 rájes ja dávviriiguin Áhkkávákkis ja Márjj-Iŋggá viesus. Dávvirat govvidit eallima Áhkkávákkis, gos luondu ja luonddu gálvvut adnoje buot eanemus, ovdalii go gávppošit ruđain nugo odne.

Geasi 1936 vánddardi Jan Güettler (1917 – 1944), ja jus filbmaekspidišuvdna Suomas siseatnamiin gitta riddo guovlluide. Sii filbmeje oanehisfilmmáža «Nordanfärd». Dát mátki doalvvui Jan vuohččan Áhkkávággái. Ođđajagis 1939 bođii son ruovttoluotta, ja orodii mánu Áhkkávákkis. Govaid mat gullet čajáhussi son govvi dán bottus. Teakstabihtát čajáhusas leat rievdaduvvon bihtát Güettlera manuskriptas «Vidden kallar». Teakstabihtát muitalit Jan jurddášemiid filbmaekspidišuvnnas 1936`ás, ja dan háves go son fas máhcai Áhkkávággái 1939`is. Teavsttaid lea Kalle Güettler rievdadan ja dárkkistan 2022`is.

Giitosat Sámi Arkivii, Kalle Güettlerii, Tor Nilsenii ja Ingvild Larsenii.